Medník a Kandík

Naučná stezka údolím Sázavy a přes vrch Medník.

Začíná i končí:    železniční zastávka PETROV U PRAHY

Naučná stezka Medník

Délka:    cca 6 km

Zastávek:             14

Značení trasy:     zelenobílé značky naučných stezek

Vznikla:                říjen 2009 (původně 1965, jedná se o vůbec první oficiální naučnou stezku na území Československa)

Tvůrce stezky:     ZO ČSOP 11/11 Zvoneček, Centrum ekologické výchovy Zvoneček z Vraného nad Vltavou

Zastávka 1: Úvodní informace

informace o rekonstrukci naučné stezky, tvůrci stezky, základní údaje o nové verzi stezky

Vyobrazení:plánek naučné stezky Medník, náhledy jednotlivých informačních panelů

Zastávka 2: Vodáctví a vodní turistika

základní pravidla vodáků, vodácký slovníček, historie vodáctví v Čechách, jak se dnes jezdí na vodu, řeka Sázava

Vyobrazení:průjezd šlajsnou, průjezd peřejí, další tématické fotografie; malebná zákoutí řeky Sázavy pod Medníkem

Zastávka 3: Řeka Sázava

jak se řeka obecně podílí na utváření krajiny, funkce řeky v krajině, popis koryta Sázavy v okolí Medníku, evropsky významná lokalita Dolní Sázava, plavení dřeva

Vyobrazení:Sázava z pikovického mostu, na břehu Sázavy; ještěrka zelená; netřesk skalní, tařice skalní; pohled z pravého břehu Sázavy (Posázavské stezky)

Zastávka 4: Invazivní druhy         

vysvětlení pojmu, negativní vliv invazivních druhů, nebezpečné invazní druhy rostlin a živočichů, co můžeme podniknout proti šíření těchto druhů

Vyobrazení:bolševník velkolepý, křídlatka česká, křídlatka sachalinská, křídlatka japonská, netýkavka žláznatá, trnovník akát; plzák španělský, rak pruhovaný

Zastávka 5: Posázavský Pacifik

které tratě se označují jako Posázavský Pacifik a kdy tento název vznikl, historický a stavební vývoj této železniční trati, zastávka Petrov u Prahy, pozoruhodnosti na trati v okolí Medníku – Pikovická jehla, viadukt Žampach, význam trati pro Posázaví a Brdy, současnost Posázavského Pacifiku, další zajímavosti o trati

Vyobrazení:viadukt Žampach v roce 1927, viadukt Žampach v současnosti, Pikovická jehla, kreslená mapka dolního Posázaví, zvláštní parní vlak s lokomotivou 434.2186 projíždí odbočkou Skochovice; železniční zastávka Pikovice (dnes Petrov u Prahy); motorová lokomotiva řady 714 v čele osobního vlaku z Prahy do Čerčan projíždí skalní úsek tratě v okolí Pikovic

Zastávka 6: Suťové lesy

charakteristika suťových lesů, typické přírodní podmínky, specifická flóra a fauna

Vyobrazení:světlý suťový les pod Medníkem; kopytník evropský, kapraďorost osladič obecný, tis obecný, chodby z pavučin v mechu

Zastávka 7: Studánky a prameny

podzemní voda, typy pramenů, bezobratlí živočichové vázaní na studánky a prameny, obnova studánek

Vyobrazení:studánka pod Dračí skálou; trubky z přírodního materiálu; obnovená studánka v Divoké Šárce; oprava studánky v Malé Chuchli; strunovec, praménka

Zastávka 8: Prameništní potůček

závislost České republiky na srážkové vodě, charakteristika zdejšího potůčku, vysvětlení pojmu bioindikátor kvality vody, rostlinná společenstva dna údolí s vysokou hladinou podzemní vody, ohrožení invazními druhy, bezobratlí živočichové vázaní na studánky a prameny

Vyobrazení:hluboké údolí vytvořené potůčkem (údolí Jezevčin), potůček; udatna lesní, mlok skvrnitý, schránka chrostíka, podbílek šupinatý, mechy rodu Mnium/Rhizomnium, netýkavka nedůtklivá

Zastávka 9: Les nejen pro dřevo   

ovlivnění lesů člověkem, odlesňování ve středověku, snahy o ochranu lesa od 17. století, současné hospodářské lesy

Vyobrazení:černýšová dubohabřina, střední les a pařeziny, větrný polom; bělopásek dvouřadý, lýkožrout smrkový, pestrokrovečník mravenčí, přástevník kostivalový

Zastávka 10: Strom

strom jako samostatný ekosystém, na čem závisí osídlení stromu konkrétními živočichy, soužití stromů s houbami, odumřelé stromy

Vyobrazení:starý doupný strom, troudnatec kopytovitý na odumřelém buku, buk lesní – nejběžnější listnáč na Medníku; páchník hnědý, datel černý, sýkora koňadra, netopýr stromový, roháč obecný

Zastávka 11: Kandík psí zub

kdo rostlinu kandík psí zub na Medníku objevil a určil, jazykový původ slova kandík, botanické zařazení, nutnost ochrany kandíku, postupný úbytek jeho populace, vyhlášení přírodní rezervace, dnes národní přírodní památky Medník

Vyobrazení:světlý listnatý háj, kandík psí zub, znak nedaleké obce Hradištko s motivem kandíku, poštovní známka s motivem kandíku

Zastávka 12: Geologie a těžba zlata

geologický podklad zdejší oblasti, skalní vyhlídka Třeštibok, historie druhé světové války v okolí řeky Sázavy a Medníku, historie těžby zlata – zpočátku rýžováním z řeky, později těžbou v okolí Jílového u Prahy

Vyobrazení:buližníkový skalní útvar Pikovická jehla; mapa okolí s vyznačenými oblastmi těžby zlata; pravý břeh Sázavy s vyskládanými kameny zabraňujícími sesuvům půdy

Zastávka 13: Ekosystém květnatých bučin

vysvětlení pojmu květnaté bučiny, kde se vyskytují, druhové složení, bezobratlí a další živočichové květnatých bučin, flóra bylinného patra květnatých bučin

Vyobrazení:květnatá bučina, martináč bukový, mlok skvrnitý, roháček bukový, pěnice černohlavá; lýkovec jedovatý, sasanka pryskyřníkovitá, kopytník evropský, jaterník podléška

Zastávka 14: Tramping a turistika

historie trampingu, nejznámější trampské osady, kultura a sport spojené s trampingem, osobnosti českého trampingu, současnost českého trampingu, zajímavosti o trampingu, Posázavská stezka

Vyobrazení:chatová osada na Sázavě u Pikovic; některé chaty původních osadníků přečkaly do dnešní doby, výhled z Posázavské stezky v místě zvaném Klimentova vyhlídka; z některých chat jsou krásné výhledy na malebná zákoutí řeky Sázavy; Posázavský Pacifik

Ochrana a Kandík

Předmětem ochrany jsou habrové doubravy a bučiny s výskytem kriticky ohrožené liliovité rostliny kandíku psího zubu (Erythronium dens-canis) na severní hranici jeho areálu.

Od roku 1965 vede územím známá naučná stezka. V jakémkoli ročním období nádherná a nenáročná vycházka začíná u mostu v blízké obci Pikovice. Samotné území leží v katastru obce Hradišťko, která se stala roku 1638 majetkem kláštera řádu premonstrátů na Strahově. To souvisí s dosud uspokojivě nevyřešenou otázkou původnosti kandíku. Jedna z hypotéz je totiž vysazení druhu mnichy strahovského kláštera. Naproti tomu charakter lokality připomíná podmínky i druhovou skladbu hlavního areálu druhu.

Druhové složení lesního podrostu odpovídá středoevropskému opadavému lesu. Na jaře zde tvoří modré koberce jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), místy se vyskytují porosty kopytníku evropského (Asarum europaeum), k jehož zvláštním květům se musíte probojovat přes ulehlé opadané listí. Rostou zde i kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura). Místy souvislé porosty tvoří bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Zajímavý je výskyt ostřice chlupaté (Carex pilosa) na své izolované lokalitě svého jinak submediteránního rozšíření, která doprovází kandík i na jeho slovenské lokalitě.

Kandík zde roste především v části území V jámách, které při procházce rozhodně nepřehlédnete. V dávných dobách se zde těžilo zlato, název V jámách je proto víc, než přiléhavý. Jeho populace podle odhadů čítá 5 700 jedinců. Před několika lety však začal značně ubývat, proto se přistoupilo k prosvětlení některých lesních okrajů s bohatším výskytem a populace začala opět růst.