Exkurze na vodní dílo Orlík a do hornického muzea Příbram

Termín: středa 8. května 2013

Organizátor: RC MACEK, skupina TÁCEK, Petr Bartoš (777 770 253)

Přihlášky: přihlášky zasílejte na e-mail  vylet-macek@seznam.cz  (seznam osob, s uvedením do 15 / nad 15 let, kontaktní údaje) do 20.4.2013

Záloha: zálohu ve výši 50% ceny zasílejte na účet 6566092001/5500 pod VS 130005 (do zprávy pro příjemce uveďte svoje jméno) do 20.4.2013

Doprava: autobus

Účast: výlet není vhodný pro děti do 6 let, pro děti do 15 let pouze za doprovodu odpovědné osoby, pro děti od 15 do 18 let pouze za písemného souhlasu zákonných zástupců

Cena: do 15 let  270,- Kč / nad 15 let 350,- Kč   (sleva pro členy RC MACEK cca 10% - do 15 let  250,- Kč / nad 15 let 320,- Kč) - cena zahrnuje dopravu autobusem, vstup na exkurzi Orlík, vstup do Skanzenu - Ševčinský důl, vstup do dolu Drkolov, jízdu důlním vláčkem, sběr vzorků na odvalu

Pojištění: všichni účastníci výletu jsou úrazově pojištěni

Program:

• 7.00 odjezd - KD U Boudů 
• 8.30 - 11.00 - exkurze Orlík (1VD Orlík, přehradní hráz)
• 11.00 - 13.00 - přejezd a oběd (Příbram – Březové hory)
• 13.00 - 17.00 - Hornický skanzen Březové hory, Důl Drkolov                 
• cca 18.30 příjezd - KD U Boudů

Výprava se řídí interním předpisem o.s.MACEK - Vylety-rad-2013.pdf (28,4 kB)

Rozsah prohlídky  

• Provoz strojovny
• Objekt hráze – průchod vnitřkem hráze

Upozornění 

• Běžná prohlídka trvá 45 – 60 minut
• Uvnitř hráze je vlhký a kluzký prostor s nízkými teplotami. Doporučujeme vhodnou obuv a oblečení
• Přehrada a elektrárna je činným průmyslovým provozem. Buďte opatrní na své zdraví. Dbejte pokynů průvodce. V případě nekázně může být exkurze ihned ukončena a skupina vyvedena pryč z objektu.

Rozsah prohlídky

• "Ševčinský důl" - vstupní objekt bývalých sypů, expozice "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku", "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích", "Z dějin příbramského hornictví", "Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku", "Vrtací technika příbramských dolů", "Panorama březohorského rudního revíru“, strojovna Ševčinského dolu, kolejová důlní technika, výhled do okolí z ochozu Ševčinské věže ve výšce 37 metrů, expozice mineralogicko - geologických vzorků
• Jízda hornickým vláčkem mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem
• podzemí dolu Drkolnov (původně August), jízda tzv. úpadnicí dlouhou 51 m do podzemí dolu
• sběr mineralogicko - geologických vzorků na odvalu Ševčinské šachty

Upozornění: 

• vstup do podzemí pro děti do 6 let z bezpečnostních důvodů není možný!

Vodní dílo Orlík

Vodní dílo bylo vystavěno v letech 1954 - 1961. Jezero bylo vytvořeno vybudováním gravitační betonové přehrady o výšce 91,5 m a délce její koruny 450 m. Těleso přehrady je vybaveno 3 přelivy s rozměry 15 x 8 m s kapacitou 2 184 m3 /s (stoletá voda) a dvěma spodními výpustmi o průměru 4 000 mm.

Vodní elektrárna Orlík

Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí. Kromě regulace průtoků Vltavy a Labe umožňuje též rozsáhlou letní rekreaci, plavbu po jezeře a rybní hospodářství.
Vodní elektrárna Orlík se významně podílí na řízení celostátní energetické soustavy a na výrobě levné, ekologicky čisté, špičkové elektrické energie. Umožňuje to celkový výkon 364 MW, velmi rychlé a operativní najetí na plné zatížení za 128 sekund a dálkové ovládání z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.
Vodní elektrárna o rozměrech 17 x 127,5 m a výšce 20 m je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze. Voda je přiváděna na soustrojí čtyřmi ocelovými potrubími o průměru 6250 mm, zabetonovanými v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly. V elektrárně uvedené do provozu v letech 1960 - 61 jsou instalována 4 plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 m. Jedno deseti-lopatkové kolo, v době uvedení do provozu světová rarita, bylo oceněno na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu zlatou medailí. V současnosti jsou tato soustrojí vybavena moderními osmilopatkovými koly s vyšší účinností. Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována v šesti jednofázových jednotkách na napětí 220 kV.

Instalovaný výkon - 4 x 91 MW
Rok uvedení do provozu -1961 - 1962
Typ turbíny - Kaplan

Jak funguje vodní elektrárna

Voda přitékající přívodním kanálem roztáčí turbínu, která je na společné hřídeli s generátorem elektrické energie. Dohromady tvoří tzv. turbogenerátor. Mechanická energie proudící vody se tak mění na základě elektromagnetické indukce (v otáčející se smyčce elektrického vodiče v magnetickém poli se indukuje střídavé elektrické napětí) na energii elektrickou; ta se transformuje a odvádí do míst spotřeby.
Výběr turbíny závisí na účelu a podmínkách celého vodního díla (elektrárny včetně vodní nádrže, řečiště či jiného zařízení usměrňujícího proud vody). Nejčastěji se osazují turbíny reakčního typu (Francisova nebo Kaplanova turbína), a to v bohaté paletě modifikací. V podmínkách našich řek se nejčastěji používají Kaplanovy turbíny s nastavitelnými lopatkami. Kaplanova turbína je v podstatě reakční přetlakový stroj, který dosahuje několikanásobně vyšší rychlosti než je rychlost proudění vody. Je vhodná pro velká množství vody a pro menší spády.
Pro vysoké spády (někdy až 500 m) se používá akční Peltonova turbína. Je to rovnotlaký stroj, jehož obvodová rychlost otáčení je nižší než rychlost proudění. Voda vstupuje do turbíny pouze v některých částech jejího obvodu a nezahltí celý obvod – vodu na lopatky tvaru misek přivádějí trysky. V přečerpávacích vodních elektrárnách se používá reverzní Francisova turbína s přestavitelnými lopatkami, která při zpětném chodu funguje jako čerpadlo. V malých vodních elektrárnách se převážně zabydlela malá horizontální turbína Bánkiho spolu s upravenou jednoduchou turbínou Francisovou.
 

Hornický skanzen Březové hory

Prohlídkový areál A "Ševčinský důl" začíná vstupním objektem bývalých sypů, s expozicí nazvanou "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku" a dále pokračuje stálou výstavou "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích".
Návštěvník se zde může seznámit s hospodářsko-společenským a kulturním vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní hornicko-hutnickou pracovní činností na jedné straně a tradičními řemesly (voskařstvím, řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím, atd.) i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží a podobně) na straně druhé. Vzpomínané tradiční ekonomické aktivity přímo souvisely s existencí nedalekého chrámu na Svaté Hoře. Tento architektonický klenot českého baroka patří mezi přední poutní místa v Evropě a je zasvěcen mariánskému kultu, což dokazuje i řada exponátů ve vstupní expozici muzea.
V budově tzv. hornické cáchovny z roku 1880 je umístěna expozice "Z dějin příbramského hornictví", zachycující zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do ukončení těžebních prací koncem 20. století. Dokumentuje takřka tisíciletou exploataci historického stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní činnosti, bronzové předměty z doby keltské civilizace, dále nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami z roku 1216 a první písemný dokument o zdejší huti a dolech z roku 1311. To vše je doplněno ukázkami středověkých i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod. Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později báňské akademii a Vysoké škole báňské.
Pozoruhodné jsou též materiály k největší důlní katastrofě do té doby ve světě v roce 1892 na šachtě Marii. Stranou nezůstala ani fakta týkající se existence Rudných dolů Příbram a Uranových dolů Příbram. Návštěvníci zde vidí exponáty z oblasti dobývací, měřičské a záchranářské techniky i vzorky stříbrné, olověné a také uranové rudy. Muzeum v této expozici připomíná rovněž neslavnou část historie uranového hornictví, spojenou s protiprávním nasazením politických vězňů v uranových dolech po únorovém převratu v roce 1948.
Na tuto expozici tematicky navazují tři další stálé výstavy s názvem "Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku", "Vrtací technika příbramských dolů" a "Panorama březohorského rudního revíru“ instalované v atraktivním autentickém prostředí Ševčinské šachty, kde návštěvník uvidí i ústí jámy s těžní klecí. Vlastní šachetní věž z roku 1879, postavená ve stylu průmyslové architektury 19. století (Malakov), byla díky své historické a architektonické hodnotě navržena do seznamu technických památek UNESCO. Návštěvníkovi tohoto objektu se rovněž nabízí jedinečný výhled do okolí z ochozu Ševčinské věže ve výšce 37 metrů.
Ve strojovně Ševčinského dolu je umístěn vzácný důlní kompresor tuzemské výroby z roku 1928, používaný v březohorském rudním revíru, a expozice s názvem "Světový význam březohorského revíru v 19. století" přibližující mimo jiné i skutečnost, že se zde koncem 19. století vytěžilo 97,7 % stř  íbra a olova v rámci Rakouska - Uherska!
Nevšední expoziční projekt vznikl na odvalu Ševčinské šachty. Na více než 180 m kolejí byla instalována důlní technika používaná v Rudných a Uranových dolech Příbram ve 2. polovině 20. století. Jsou zde k vidění také repliky historického báňského žentouru, rumpálu a zvoničky. Vybudování skanzenu důlní techniky by nebylo možné bez pomoci bývalého s. p. Rudné doly Příbram, dnes s. p. DIAMO.
Cenným exponátem umístěným ve strojovně Ševčinského dolu je hasičská stříkačka Báňského ředitelství Příbram z roku 1885, vyrobená firmou F. Smekal, Praha - Smíchov.

V někdejším správním objektu Ševčinské šachty z roku 1885 připravilo muzeum tematicky členěné expoziční celky s hodnotnými mineralogicko - geologickými vzorky z březohorského stříbrorudného revíru, uranového ložiska i z podbrdské železářské oblasti, kterým dominuje kolekce stříbrných minerálů. Jsou doplněny ukázkami starých hornických pracovních nástrojů, lojových a olejových kahanů, parádních hornických holí zvaných švancary, a podomácku vyráběnými modely šachet - tzv. štufnverků. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout také dlouhodobou tematicky zaměřenou výstavu o paleontologii Příbramska.
V rámci Prohlídkového areálu A mohou návštěvníci zavítat do původní hornické chalupy ze 17. století, kde vznikla expozice přibližující život havířské rodiny na přelomu 19. a 20. století a dále výstava lidového hračkářství a loutkářství, malovaného nábytku a historických pracovních nástrojů. Hornický domek se nachází zhruba 300 m od Ševčinského dolu v Havířské ulici čp. 105.

Hornický vláček
 

Z nádvoří Ševčinského dolu vyjíždí hornický vláček po trase dlouhé 230 m směrem k dolu Vojtěch. Tato ojedinělá technická zajímavost a atrakce pro děti i dospělé je částečnou rekonstrukcí historické dráhy, která zde existovala v roce 1884 a sloužila k přepravě stříbrné a olověné rudy z areálu Ševčinského dolu na vojtěšskou úpravnu. Jízda vláčkem, kromě neobvyklého zážitku ze samotného způsobu přepravy, kdy se cestující přenesou do období před více než sto lety, umožňuje také netradiční výhledy na pěkné panorama Brd.

Důl Drkolnov (August)

Další možností v rámci Prohlídkového areálu A je návštěva podzemí dolu Drkolnov (původně August) zaraženého roku 1836. Technickou památkou mezinárodního významu je obrovské vodní kolo průměru 12,4 metru, které bylo nedílnou součástí komplexu vodohospodářských děl (vodní nádrže, struhy, odvodňovací, přívodní a odpadní štoly, komory vodních kol, vlastní vodní kola). Drkolnovské vodní kolo bylo zprovozněno kolem roku 1850 a čerpalo z podzemí vodu na základě důmyslné vodní trakce (před zřízením parního pohonu) až do roku 1899. V devadesátých letech 19. století bylo původní dřevěné kolo vyměněno za železné. Poté, až do roku 1961, bylo využíváno k čerpání pitné vody pro město Příbram. V letech 2000 až 2003 došlo k zajištění, rekonstrukci a konzervaci vodního kola, zároveň byly uzpůsobeny turistickým účelům i zdejší podzemní prostory. Součástí prohlídky je také unikátní atrakce pro děti i dospělé - jízda tzv. úpadnicí dlouhou 51 m do podzemí dolu jako po skluzavce (v závislosti na povětrnostních podmínkách).
Prohlídky dolu Drkolnov začínají u hlavního vstupního objektu v areálu Ševčínského dolu (budova č. 1). Důl Drkolnov je odtud vzdálen zhruba 1,5 km, je proto třeba počítat s přesunem, pěšky či vlastními vozidly po trase označené na této mapě.

Sběr na odvalu

Na závěr návštěvy prohlídkového areálu lze využít možnosti sběru mineralogicko - geologických vzorků na odvalu Ševčinské šachty, které pocházejí z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857